Barf

Tento článek a spoustu dalších zajímavostí o barfovaní včetně eshopu najdete zde:  www.drakima-barf.eu/

Syrová strava BARF

Syrová strava BARF – syrové maso, kosti, zelenina – je nejpřirozenější výživou psa i kočky, stejně jako tomu je u vlků (i náš polštářový mazlík je původem šelma).

Syrová výživa jako jediný druh nabízeného krmiva obsahuje všechny bioaktivní látky v celém původním množství a rozsahu. Proto je pro výživu psa či kočky nejvhodnější a nejhodnotnější.



STRAVOVACÍ METODA BARF


 

V sousedních i více vzdálených zemích se rychle rozrůstá okruh nejen chovatelů psů, ale také veterinárních lékařů, kteří se vrací k původní přírodní stravě.

Tito lidé krmí své psy výhradně syrovou stravou - maso, kosti, zelenina, ovoce, vejce.


 

Definice BARFu - je to druh výživy pro domácí zvířata:

  • BARF je metoda výživy masožravých domácích zvířat, je založena na stravovacích návycích vlků a dalších divoce žijících psovitých šelem. Proto je zkrmováno výhradně syrové maso, kosti a zelenina.Zodpovědnost za vyvážené složení výživy přenáší BARF na chovatele. Tato metoda je zatím tématem diskusí a sporů mezi veterinárními lékaři.

  • BARF jako pojem poprvé definovala Debbie Tripp zUSA. Zpočátku akronym BARF znamenal: Born Again Raw Feeders (znovuzrozen krmit syrově). Časem se změnil význam tohoto akronymu a interpretuje se jako: Bones And Raw Food (kosti a syrová potrava). Německý výklad zkratky BARF říká: Biologisch Artgerechte Rohe Futerung (biologicky vhodná syrová výživa).


 

BARF dnes není omezen jen na psy. Tuto alternativu nabízí svým zvířatům také chovatelé koček.


 

První informace o BARFu v ČR:

  • Průkopnicí syrové výživy BARF u nás byla dlouholetá chovatelka Bulteriérů paní Jana Reichlová, která na stránkách spicove.cz uveřejnila článek „Revoluce ve výživě – přechod na BARF dietu“, ve kterém zmiňovala svou návštěvu chovatelské stanice Arcanum, kde majitelé krmí své psy syrovou stravou již třicet let.


 

  • Svým způsobem se o BARFu, respektive o syrové stravě loveckých psů, zmiňuje již Josef Kvíz ve své knize „Výchova a výcvik loveckých psů“ z roku 1981.


 



 

PROČ MOHOU PSI JÍST SYROVÉ MASO?


 

Na jednoduchou otázku je jednoduchá odpověď. Předurčuje je k tomu jejich prapředek Vlk obecný (Canis Iupus). Psi jsou sice domestikováni již tisíce let, ale jsou s vlkem stále ještě geneticky velmi příbuzní.

Vlci jsou známí především jako masožravci. K jejich výživě patří maso a kosti z ulovené zvěře (ovce, koza, srnka, zajíc apod.), ale i bobuloviny, ovoce, tráva, luční byliny, kořínky a nepohrdne ani uhynulou zvěří.

Další důležité živiny (vitamíny, minerální látky, stopové prvky) získává vlk z natrávených rostlin pozřením obsahu žaludku ulovené býložravé zvěře. Z vnitřností, krve a části kůže se srstí získává vlk další potřebné látky: bílkoviny, tuk, enzymy a balastní látky.

Z toho vyplývá, že vlk ke své výživě potřebuje pestrou škálu rozličných masových i rostlinných živin, které (protože neumí vařit, smažit ani fritovat) jí syrové.

Tato fakta hovoří o tom, že pes, stejně jako vlk, je především masožravec.  


 



 

PŘEDSUDKY A MÝTY


 

Mnozí majitelé psů mají obavy krmit syrovou výživou (BARF), protože příznivci hotových „kompletních“ granulovaných a konzervovaných krmiv (výrobci, někteří veterinární lékaři, prodejci) je těmito tvrzeními odrazují:

  • Psi krmeni syrovým masem jsou agresivní

Statisíce psů na celém světě se vrátilo ke své přirozené výživě. Krmeni jsou syrovým – krvavým masem a zeleninou. Na rozdíl od psů

krmených průmyslovými krmivy jsou spokojenější a vyrovnanější. Žádný z nich se nestal krvelačným agresorem. Problém s chováním mají častěji psi krmeni nepřirozenou výživou. Jejich organismus musí odbourávat odpadní látky z nezdravé výživy, pro zachování životních funkcí, vydávají více energie – neodpočinou si a jsou ve stresu. Takto zatížený pes se necítí dobře, na venek se projevuje menší vitalitou, nespokojeností a ve vyhrocených situacích i agresivitou.


 

  • Syrové maso je nebezpečné z důvodů napadení parazity nebo salmonelou

Celý trávící systém psa je přizpůsoben pro trávení syrového masa a kostí. Zdravý organismus psa, který je krmen syrovou výživou má pH žaludečních šťáv 0,7 – 0,9 (srovnatelné s kyselinou), které salmonelu, škodlivé bakterie, plísně a vnitřní parazity zlikvidují. Naopak chemická krmiva jsou ve střevě 3 – 4 dny, hrozí kvašení a hniloba, což je pro škůdce živnou půdou.

  • Kosti mohou propíchnout žaludek nebo střevo.

Ano, ale pouze vařené kosti  - vařením ztvrdnou. Lom syrových kostí je méně ostrý a méně tvrdý. Sliny psa jsou velmi husté - v jícnu slouží jako kluzná látka - a proto je velmi malá pravděpodobnost zapíchnutí. Žaludeční šťáva psa obsahuje při stravě  BARF desetkrát více kyseliny solné nežli žaludeční šťáva člověka. Takto kyselé žaludeční šťávy rozloží i syrové kosti, které do střeva přijdou již natrávené.


 



 

VÝHODY SYROVÉ VÝŽIVY PSA


 

  • Žádný zubní kámen

  • Přirozená vůně psa

  • Krásná a zdravá srst

  • Málo potíží s parazity

  • Silný imunitní systém

  • Menší objem exkrementů

  • Pevné svaly, šlachy a vazy

  • Méně potíží reprodukce a růstu

  • Vitalita a dobrá nálada

  • Pevné zdraví a delší život


 



 

KOLIK ČEHO A KDY


 

Mladý a dospělý pes má dostávat krmnou dávku představující 2% - 3% jeho celkové hmotnosti, štěně 5% - 7% a starý či nemocný pes 2% - 4%.


 

Obecně platí:

Normální zvíře spodní harnice % z celkové hmotnosti

Zvíře se sklonem k obezitě střed % z celkové hmotnosti

Obézní zvíře horní hranice % z celkové hmotnosti


 

Množství krmiva v praxi můžeme upravit podle potřeb - při tloustnutí ubereme a při zviditelněných žebrech přidáme.

Pokud krmíme vícekrát denně – tato volba je pouze na nás, pak tuto celkovou krmnou dávku rozdělíme na příslušný počet denních dávek.


 

Příklad:

Máme – li pejska bez sklonů k obezitě, která váží 10 kg bude jeho celková krmná dávka 300 g

( 3% z 10 kg ).

Krmíme – li 2x denně, pak rozdělíme celkovou dávku 300 g na dvě dávky, tedy po 150g.


 

Není důležité jaký druh masa nebo zeleniny naplánujeme na ten či onen den ke krmení.


 

V časovém rámci týdnů se snažíme držet této skladby:


 

 

ŠTĚNĚ

MLADÝ A DOSPĚLÝ PES

STARÝ NEBO NEMOCNÝ PES

MASO A MAS. KOSTI

80%

70%

80%

Z TOHO

MASO

20%

30%

85%

MASITÉ KOSTI

80%

70%

15%

ZELENINA A OVOCE

20%

30%

20%


 

Při sestavování jídelníčku syrové výživy není chybou - nedostatkem krmit občas klidně i pár dní jednostranně (třeba jen svalovinu nebo kostmi). Předpokladem optimální výživy je pouze široké spektrum živin, jejichž druhy a zdroje je vhodné střídat (například z masa střídáme hovězí, drůbeží, jehněčí, rybí, koňské apod.).


 


 


 



 

DRUHY SUROVIN


Maso – vnitřnosti a kosti

Podle svých možností (dostupnost zdroje, čas, peníze, velikost mrazáku) můžeme nakoupit zásobu masa na delší období. Maso, kosti  a vnitřnosti naporcujeme na jednotlivé krmné dávky a zabalené v sáčku je zamrazíme.

Vhodné druhy masa:

- hovězí – králičí – rybí – jehněčí - krůta

- pštrosí – jelení – koňské – kuřecí - kozí


 

Z těchto druhů zvířat jsou pro krmení vhodné vnitřnosti i kosti.

Z vnitřností podáváme játra, ledviny, srdce, plíce, žaludky, neprané zelené drštky, mozeček apod.

Nejlépe je krmit kostmi s masem. Ideální jsou tak například neořezaná žebra, drůbeží krky, drůbeží křídla, drůbeží kostra, oháňka, hrudní kost, nožky a jiné.


Velmi vhodné jsou také tracheova trubice, uši, rypáčky, pařátky apod.


 

Syrová zelenina a ovoce

Optimální je krmit čerstvou, případně zmrazenou zeleninou a ovocem, které obsahují nejvíce bioaktivních látek.

Při výběru ovoce a zeleniny se řídíme ročním obdobím a dostupnosti na trhu.


 

Vhodná zelenina a ovoce:

- zelená listová: hlávkový salát, špenát, ledový salát, polníček, bylinky (pampeliška, kopřiva, petržel) a jiné.

- ostatní zelenina: mrkev, celer, paprika, okurka, cuketa, kedlubna, brokolice, hrášek, květák, pórek a jiné

- ovoce: jablka, hrušky, meruňky, banány, pomeranče, kiwi, broskve, švestky (ovoce podáváme jakékoliv).


 

Ostatní suroviny

Dříve mezi doporučované doplňky výživy patřily vitamíny (bohužel často umělé), masokostní moučka, kalcium, různá semínka (len, slunečnice, dýně), různé oleje (lněný, slunečnicový, rybí).

Dále se doporučovali mořské řasy, pivovarské kvasnice, obilné klíčky a rozličné sušené byliny (kopřiva, petržel, pampeliška). Přikrmoval se také tvaroh, sýr, včelí med, různé vitamíny a mnoho dalšího.


 

Při nákupu surovin musíme pamatovat na to, že to co chutná nám, nemusí být vhodné pro našeho čtyřnohého kamaráda.

TIP: Seznam všech vhodných potravin a příklady jídelníčku naleznete na našich stránkách.


 



 

PŘECHOD NA BARF


 

Z vlastní zkušenosti vím, že přechod z průmyslového krmiva na syrovou stravu nedělá mladým a zdravým psům žádné potíže.

Pouze u psů starších a jedinců se zdravotními problémy přistupujeme k přechodu na syrovou stravu pozvolna:

Prvních 7 až 10 dnů podáváme jemnější drůbeží maso a menší denní dávky, které rozdělíme do více porcí - 3 až 5. Maso můžeme v prvních dnech - než si chuťové buňky a zažívání psa zvyknou - krátce povařit (2 až 4 minuty). Lehce ovařené maso na povrchu mírně zbělá, trochu ztuhne a pozmění typickou vůni masa syrového.


 

Na hltavého psa zpočátku při krmení vždy dohlížíme. Maso mu dáváme nakrájené na menší kousky a postupně je zvětšujeme na velikost ze které ukusuje, a nebo který před spolknutím alespoň rozžvýká (důležité pro očistu zubů). Pro žvýkací zábavu, posilování svalů a pro očistu zubů je vhodné podávat psovi porci masa (nebo maso s kostí) vcelku.

Psům s problémovým chrupem maso umeleme.


Kosti začínáme především u staršího psa podávat až po týdnu. Zpočátku podáváme kostí málo. Vybíráme měkké a hodně masité kosti jako například kuřecí nebo krůtí krky, křídla, spodní stehna, kuřecí kostra a podobně.

Méně vhodné jsou holé (od masa ořezané) kosti.

Zeleninu i ovoce vždy nastrouháme nebo rozmixujeme v mixéru na kaši – pyré.

Nezalekněte se toho, že exkrementy vašich čtyřnožců budou menší a méně častější. To je v pořádku,  syrová strava je mnohem stravitelnější a lépe využita, proto „odpadu“, které tělo vyloučí je minimum.


 

Přesto, že jsme se snažili  podat  zde vyčerpávající informace o BARFu, které jsou dostačující k tomu, abyste mohli začít BARFovat, doporučujeme přečíst si níže uvedenou literaturu.


Tak tedy: CHEMII ZMAR, PŘÍRODĚ ZDAR.


 



 

KNIHY O SYROVÉ VÝŽIVĚ BARF


 

  • Zdravá výživa pro psa. Syrová strava BARF

autor: Sabine L. Schäffer, Barbara R. Messika


 

  • Zdravá výživa pro štěňata a mladé psy. Syrová strava BARF

autor: Sabine L. Schäffer, Barbara R. Messika